Evropa má nejvyšší skóre odolnosti ze všech kontinentů. Má druhé nejnižší skóre kriminality, hned za Oceánií. Její celková úroveň kriminality se v letech 2023 až 2025 udržela na stabilní úrovni, zatímco ve většině ostatních částí světa vzrostla.
Toto je hlavní sdělení Globálního indexu organizovaného zločinu z roku 2025 a je to ten druh výsledku, který spíše ukončuje diskuse, než aby je zahajoval. Kontinent, který se hodnotí ve srovnání s Latinskou Amerikou a Sahelem, z toho vždy vyjde s pocitem jistoty.
Nepříjemnou otázkou není, zda si Evropa vede dobře. Jde o to, zda tento test stále měří to, co má.
Co tento index vlastně je
Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu hodnotí všech 193 členských států OSN ve dvou osách: kriminalita, sestavená z patnácti trhů s nelegálními aktivitami a pěti kategorií pachatele, a odolnost, sestavená z dvanácti ukazatelů institucionální reakce. Vše se hodnotí na stupnici od 1 do 10. Skóre Evropy za rok 2025 činí 4,74 v oblasti kriminality a 6,28 v oblasti odolnosti.
Všimněte si, co odolnost měří. Jde o kapacitu a připravenost – platné zákony, dohody o spolupráci, soudní aparát, dosah regulace. Hodnotí reakci, nikoli výsledek. Země může dosáhnout vysokého skóre za vynikající architekturu boje proti praní špinavých peněz, zatímco peníze jí nadále ve velkém měřítku proudí. Index je v tomto ohledu upřímný. Jeho čtenáři však často nejsou.
Tento rozdíl je letos důležitější než loni, protože vydání pro rok 2025 obsahuje zjištění, které nenápadně podkopává pocit jistoty, který vyvolávají celkové čísla.
Korelace, která by měla Evropu znepokojovat
GI-TOC provedlo analýzu toho, jak silně souvisí odolnost s jednotlivými trhy s trestnou činností. U většiny trhů se tento vztah chová podle očekávání: silnější instituce, méně kriminality. U dvou trhů však tento vztah téměř neplatí.
Finanční kriminalita koreluje s celkovou odolností na úrovni −0,240. Kriminalita závislá na kyberprostoru koreluje na úrovni +0,324 – což je zcela opačné znaménko – což znamená, že země s nejsilnějšími institucionálními reakcemi zaznamenávají více této kriminality, nikoli méně.
Kladná hodnota je částečně artefaktem. Lepší státy odhalují a hlásí více případů, takže se měření zlepšuje rychleji, než se zmenšuje základní problém. Tento výklad je však velkorysý, nikoli ospravedlňující. Pokud deset let budování institucí nedokáže na trhu této velikosti vytvořit zřetelný negativní vztah, pak tyto instituce nefungují. Obě čísla ukazují stejným směrem. Politický, soudní, ekonomický a sociální aparát, v jehož budování je Evropa světovým lídrem, má na tyto dva trhy jen marginální vliv.
Porovnejme to nyní s profilem samotné Evropy. Finanční kriminalita je nejrozšířenějším kriminálním trhem na kontinentu – a to již ve druhém vydání indexu v řadě. Evropa patří také mezi kontinenty nejvíce postižené kyberzločinem: ransomwarem, malwarem a podvody s kryptoměnami zaměřenými na vlády, velké firmy a kritickou infrastrukturu, přičemž státem sponzorovaní aktéři se stále častěji maskují jako zločinci.
Dva největší a nejrychleji se přizpůsobující kriminální trhy v Evropě jsou tedy právě ty dva, na nichž se ukázalo, že její hlavní výhoda – kvalita institucí – nemá téměř žádný měřitelný vliv.
To je závěr. Vše ostatní je pouze kontext.
Stabilita je průměr, nikoli stav.
„Úroveň organizované kriminality zůstala v celé Evropě stabilní“ popisuje průměr odvozený ze 44 zemí, které se ubírají různými směry. Pod tím se skrývá:
Kokain a syntetické drogy zaznamenaly nejprudší nárůst od roku 2023. Evropa nyní funguje současně jako cílová destinace, tranzitní uzel i spotřebitelský trh pro kokain, který se stal primárním zdrojem příjmů pro velké množství evropských skupin. Výroba syntetických drog se po kontinentu spíše rozptyluje, než aby se koncentrovala, přičemž střední a východní Evropa zaznamenala nejstrmější nárůst od roku 2021.
Spotřeba heroinu klesá a konopí zůstává nejčastěji užívanou nelegální drogou. Oba tyto jevy odpovídají globálním trendům. Oba jsou bohužel trhy, kolem nichž se diskuse o evropské protidrogové politice stále z velké části točí.
Obchodování s lidmi a pašování zůstávají hluboce zakořeněny, přičemž podél trasy přes západní Balkán existují zavedené sítě a mnoho evropských států slouží jako konečné destinace, kde jsou pašovaní lidé nuceni k otrocké práci nebo sexuálnímu vykořisťování.
Přítomnost kriminálních aktérů od roku 2021 neustále roste. Největší obavy vzbuzují zahraniční aktéři, u nichž byl zaznamenán největší celkový nárůst – což je evropským odrazem nejprudšího nárůstu na úrovni aktérů zaznamenaného na celosvětové úrovni. Tyto skupiny jsou popisovány jako heterogenní, multietnické a propojené, což je zdvořilý způsob, jak poukázat na to, že etnicky definovaná národní mafie již není organizační jednotkou, proti níž by stálo za to zasahovat.
Účastníci ze soukromého sektoru hrají v praní peněz ústřední roli. Nejsou pouze na okraji organizovaného zločinu. Jsou přímo součástí jeho operačního modelu: logistiky, financí a technologií.
Průměry, které se drží na stejné úrovni, zatímco jejich složky se tak výrazně liší, nejsou důkazem stability. Ukazují, že souhrnné údaje přestaly být informativní.
Nejslabším ukazatelem je ten, který nese hlavní zátěž.
Silnými stránkami odolnosti Evropy jsou mezinárodní spolupráce, národní politiky a zákony a územní celistvost. Ukazatelem odolnosti s nejnižším skóre je trvale transparentnost a odpovědnost vlády. Zaostávají také schopnosti v oblasti boje proti praní špinavých peněz a ekonomické regulace.
Stojí za to se nad tím zamyslet, protože Index 2025 také uvádí konkrétní vztah mezi dávkou a odezvou: nárůst odolnosti o jeden bod odpovídá snížení přítomnosti aktérů zakotvených ve státu – úředníků, funkcionářů a zasvěcených osob, kteří umožňují nelegální činnost – o 1,8 bodu.
Transparentnost a odpovědnost nejsou jen jedním z dvanácti ukazatelů odolnosti. Jsou to mechanismy, které kontrolují těch zbývajících jedenáct. Soudnictví je spolehlivé pouze do té míry, do jaké je podrobeno kontrole. Dohody o spolupráci jsou účinné pouze do té míry, do jaké jsou sdílené informace poctivé. Přístavy a letiště – úzká místa, jimiž dochází k infiltraci legálních dodavatelských řetězců v Evropě a kde je dokumentována korupce v přístavech a při vymáhání práva – jsou řízeny téměř výhradně tím, zda je někdo skutečně sleduje.
Evropa je světovým lídrem v ukazatelích, které popisují, co vybudovala, a zaostává za svým vlastním profilem v ukazateli, který určuje, zda je to využíváno poctivě.
Kontinent si nevede špatně. Dosahuje dobrých výsledků u vstupních faktorů, ale slabých u toho, který určuje ostatní.
Dvě věci, které nikdo nezohlednil
Za prvé, odolnost se ustálila. Globálně vzrostly kriminální trhy, zatímco skóre odolnosti se ustálilo. Jedná se spíše o pomalý strukturální jev než o náhlý šok, a proto bude ignorován. Vlastní odolnost Evropy se od roku 2021 neustále zlepšuje, ale zlepšení měřené proti rostoucímu a přizpůsobivému protivníkovi není totéž jako dostatečnost.
Za druhé, válka na Ukrajině zůstává nevyřešenou proměnnou v obou směrech. Zločinci se po roce 2022 přizpůsobili konfliktnímu prostředí – zbraně, pašerácké trasy, válečné zakázky. Méně diskutovanou možností je, že příměří nebo urovnání sporu otevře celou řadu nových příležitostí: demobilizovaní muži, zbraně bez majitelů, zakázky na obnovu v rychlém tempu a velkém měřítku a zkrácený politický časový rámec, v němž dohled vypadá jako obstrukce. Mír automaticky neznamená snížení organizované kriminality. Přerozděluje ji, a v Evropě se o tom v současné době nevede žádná seriózní veřejná debata.
Existuje také problém náboru – vtahování mladých lidí do sítí, které se staly atraktivnějšími a rozmanitějšími ve své nabídce. To patří do jiného eseje, ale je to poptávková strana všeho výše uvedeného.
Co čísla neospravedlňují
Neopravňují k panice. Evropa skutečně patří mezi regiony s nejnižší kriminalitou na světě a institucionální úspěch, který za tím stojí, je reálný.
Neopravňují však ani k uklidnění.
Index 2025 popisuje kontinent, jehož obranné mechanismy byly vybudovány proti protivníkovi, který se posunul. Evropská institucionální architektura byla navržena pro teritoriální, násilnou a hierarchickou kriminalitu – mafii, kartely, pašerácké trasy – a proti těmto jevům funguje poměrně dobře. Růst však zaznamenává nenásilná, nehmotná a nadnárodní kriminalita: podvody, kybernetické útoky, praní špinavých peněz a obchod s padělky, které jsou živena právě tou ekonomickou nejistotou, která se nyní šíří po celém kontinentu. Proti těmto jevům, jak ukazují samotné statistiky indexu, odolnost moc nepomáhá.
Vysoké skóre v nesprávném testu není obranou. Je to jen zpoždění v rozpoznání problému.
ZDROJ
Údaje z Globální iniciativy proti nadnárodní organizované kriminalitě, Globální index organizované kriminality 2025 – „Kriminalita na křižovatce“ a jeho přehled pro evropský kontinent (zveřejněno v únoru 2026). Index pokrývá všech 193 členských států OSN na stupnici od 1 do 10, a to jak z hlediska kriminality, tak z hlediska odolnosti.